Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
Oběť a iniciace v mýtech o Ódinovi
Kozák, Jan ; Chlup, Radek (vedoucí práce) ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Práce se zaobírá interpretací čtveřice mýtů doložených z raně středověké Skandinávie, v nichž hraje hlavní roli bůh Óðinn. Všechny čtyři mýty popisují, jak dosáhl stavu, kdy trvale zvýšil své numinózní vědění. Na základě toho, že výsledkem děje je ve většině případů získání tzv. medoviny básnictví nebo jejího adekvátu, lze se na příběhy dívat jako na "čtyři zprávy o téže události". Samotné zkoumání mýtů je v práci provedeno ve dvou stupních: nejprve jsou analyzovány dva centrálnější mýty, posléze jsou představeny dva zbývající a nakonec je analyzována celá čtveřice dohromady. Všechny čtyři mýty v sobě mají v různé míře a intenzitě přítomny motivy či struktury spojované s náboženskými fenomény oběti a iniciace. Ve světle analýzy čtveřice mýtů je tedy v rámci práce zhodnocen systematický vztah mezi strukturou oběti a strukturou iniciace a je postulován společný základ, na němž jsou založené, který je nazván "monomýtus".
Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky
Christovová, Tereza ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Borecký, Felix (oponent)
Diplomová práce "Rozdíly v recepci metonymie ve fotografii a ve filmu z pohledu recepční estetiky" se zabývá rozdílným využitím rétorické figury metonymie ve vizuálních sděleních. Metonymie, která je považována primárně za okrasný prostředek jazykového vyjadřování, je často rozpoznatelná i v čistě vizuální informaci, jakou poskytuje fotografie či určité záběry filmů. Rovněž ve vizuálním sdělení je metonymie často využívána k jistému přikrášlení zobrazovaného obsahu nebo přinejmenším jeho úpravě. Právě na takové případy použití metonymie se diplomová práce zaměřuje, a to za využití metody recepční estetiky, která byla dosud aplikována pouze na literární díla. Předmětem zájmu recepční estetiky jsou tzv. místa nedourčenosti a horizont očekávání, na které se tato práce vedle metonymického vyjadřování ve filmu a ve fotografii zaměří. První část práce věnuje pozornost teorii recepční estetiky a jejím hlavním představitelům. Druhá část práce se zabývá vztahem recipientů a médií, konkrétně fotografie a filmu. Poslední část práce tvoří teorie rétorických figur - především pak metonymie a jejího zvláštního typu synekdochy - a její aplikace zaměřující se na konkrétní možnosti recepce metonymického vyjadřování ve fotografii a ve filmu.
Rétorické figury ve vizuální reklamě vybraných módních domů
Dvořáková, Andrea ; Šafaříková, Radana (vedoucí práce) ; Švantner, Martin (oponent)
Vybrané módní domy v Evropě nabízející téměř výhradně luxusní zboží užívají specifickou formu propagace svých výrobků. Každý dům zpravidla při tvorbě nových kolekcí zůstává věrný tradicím své země, ale i prvkům zásadním pro vlastní značku. Z pohledu neo-rétoriky by bylo příhodné analyzovat obrazové reklamy daných domů (Chanel, Dolce&Gabbana, Burberry), zda-li vytváří svými reklamami určité modely. Ke srovnání byly zvoleny hlavní reklamní kampaně určené na období jaro/léto 2011. V rámci pozorování a sémiotické analýzy módní reklamy zaměřené na rétorické figury lze dokázat, že jednotlivé módní domy velmi často míří svou pozornost na to, jaký má jejich prezentace vliv na myšlení potencionálních zákazníků. K analýze vybraných vizuálních reklam jednotlivých módních domů je využíván zejména model Rolanda Barthese. Z rétorických figur jsou poté určovány čtyři základní, a to vizuální metafora, metonymie, synekdocha a ironie. Reklamní tvorba v oblasti módy sleduje nepsanou normu, jejímž cílem je přesvědčit klienta o vhodnosti daného zboží právě pro něj.
Motivovanost vybraných toponym města Prahy v českém znakovém jazyce
Hejlová, Lenka ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Práce "Motivovanost vybraných toponym hlavního města Prahy v českém znakovém jazyce" se věnuje jedné z oblasti onomastiky - vlastním jménům zeměpisným, a to znakům pro stanice metra hlavního města Prahy (hodonymům). Práce zkoumá podstatu a princip fungování motivovanosti v českém znakovém jazyce, důraz klade na vizuálně motivované znaky. Cílem práce je i zkoumat a případně klasifikovat, jaké pojmenovávací postupy využívají znaky označující stanice pražského metra.
Rétorické figury v překladech politických projevů (70. a 80. léta 20. století)
Tihelková, Martina ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a praktické. První část je dále dělena na část teoretickou jazykovou a teoretickou politologickou. Teoretická jazyková část shrnuje poznatky o metafoře, metonymii a synekdoše čerpané z českých a španělských jazykových příruček, věnuje se jevu nivelizace a dále se zabývá funkcí zmíněných tropů. Do první části je začleněna také kapitola o řečnickém stylu a překládání tropů. Druhá, praktická část se zabývá analýzou tropů ve vybraných politických projevech, jejich funkcí, frekvencí a možným ochuzením jejich významu při překladu do cílového jazyka. Analýza je provedena na základě srovnatelného vzorku politických projevů v českém a španělském jazyce. Jedná se o projevy dvou významných osobností 70.let 20.stol. V českém jazyce projevy prezidenta Ludvíka Svobody, ze španělského jazykového prostředí projevy jeho chilského protějšku prezidenta Salvadora Allendeho a jejich českého překladu. Klíčová slova: nivelizace, metafora, metonymie, synekdocha, překlad, politický projev
Rétorické figury v překladu neliterárních textů
Mazancová, Zuzana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Eichl, Radek (oponent)
Tato práce se zabývá rétorickými figurami v neliterárních textech a problematikou jejich překladu. První část je věnována teoretickému popisu rétorických figur. Nejprve se zaměřujeme na jejich definici podle české a španělské terminologie a dále přecházíme k jednotlivým figurám, jejichž výskyt očekáváme v popularizačních textech. Zabýváme se zejména metaforami, jejich klasifikací a názory translatologů na možnost jejich překladu; zmiňujeme se ovšem rovněž o přirovnání, metonymii a synekdoše. V další podkapitole se již zaměřujeme na popularizační texty, problematiku jejich překladu, výskyt metafory v tomto typu textů a její překlad. Ve druhé kapitole popisujeme dané texty i metody použité v této práci a ve třetí kapitole se zabýváme výsledky naší analýzy. Při zkoumání analyzovaných textů jsme v obou jazycích nalezli stejný počet rétorických figur. V obou jazycích převládají metafory, ale zatímco v češtině představují naprostou většinu všech figur, ve španělštině tvoří pouze polovinu všech výskytů. Ve španělských textech má dále výrazné zastoupení personifikace, která se v českých textech rovněž vyskytuje, ovšem v menší míře. V obou jazycích se objevila také metonymie, synekdocha, řečnická otázka a ve španělštině rovněž přirovnání. V českých textech jsme taktéž zaznamenali vyšší počet opakujících se...
Semantic Shift in Plant Names
DOSKOČILOVÁ, Iveta
Cílem této práce je identifikovat a sestavit seznam anglických pojmenování rostlin, vzniklých na základě sémantického posunu, a to metaforou, metonymií nebo synekdochou. Dále jsem se soustředila na vytvoření podrobné klasifikace jednotlivých sémantických kategorií, kterou jsem založila na trendech, které lze v jednotlivých kategoriích pozorovat. Následně jsem se pokusila výsledky interpretovat. Teoretická část této práce se věnuje rozličným přístupům k sémantickým kategoriím, zmíněných výše. Je následována praktickou částí, která se zabývá metaforou, metonymií a synekdochou odděleně, a to především jejich podrobnější kategorizací. V následující kapitole jsou uvedeny případy rostlinných pojmenování, ve kterých se vyskytuje více sémantických kategorií. Práce je uzavřena několika zajímavými sémanticky motivovanými rostlinnými jmény a shrnutím poznatků studie.
Metafora a metonymie v současném argotu pařížských předměstí
MEDÁČKOVÁ, Jana
Hlavním tématem této diplomové práce je využití metafory a metonymie v současném argotu pařížského předměstí. Práce definuje pojmy metafora, metonymie a synekdocha (zvláštní druh metonymie). Také popisuje pojem argot a na sociolongvistickém základě rozebírá současnou argotickou francouzštinu na pařížských předměstí. Na závěr, na základě dostupné literatury, práce analyzuje lexikální jednotky v argotu vytvořené pomocí metafory a metonymie a podrobně popisuje proces příslušné sémantické změny.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.